Portrét ďábla

Portrét ďábla je nejznámější ilustrací v kodexu (f. 290r). Proto se knize přezdívá Ďáblova Bible. Ďábel je vyobrazen sám v prázdné krajině, kterou rámují dvě velké věže. Krčí se s rukama zdviženýma (má jen čtyři prsty na rukou a na nohou) a na sobě má hermelínovou bederní roušku. Hermelín bývá většinou spojován s královským majestátem, ale v tomto případě má zdůraznit postavení ďábla jako knížete temnoty.

Portrét měl čtenáři připomenout hříchy a zlo. Na protější stránce je pak vyobrazeno Nebeský Jeruzalém. Tyto dvě stránky byly záměrně rozvrženy tak, aby ukazovaly výhody ctnostného života a nevýhody života hříšného.

Vyobrazení ďábla bylo ve středověkém umění běžné, ale tento portrét v kodexu je zřejmě mezi knižními ilustracemi unikátní, protože zobrazuje ďábla samotného na celé stránce.